Jak souvisí kuřecí křidélka s amazonským pralesem? Spotřeba masa

Příběh

Z Paraguaye ke mně na talíř

Když Myriam prošla vraty jedné české školy, pocítila najednou, jak jí vyschlo v krku. Přednáška, kterou měla pro studenty mít, ji naplňovala úzkostí. „Jak asi budou reagovat?“

Byla to stejná otázka, jakou si pokládala dva týdny před odletem z Paraguaye, své rodné země. Jako drobná zemědělkyně, ale také učitelka, cítila, jak je důležité podělit se s mladými Evropany o to, co se děje v jejím regionu a v mnoha dalších sousedních zemích, jako je Brazílie nebo Argentina. „Předávání informací a jejich vstřebávání jsou prvním krokem k tomu, jak změnit svět,“ pomyslela si.

AV přednáškovém sále bylo zaplněno všech 120 sedadel. Kdo si chtěl přednášku poslechnout, musel si teď už přinést židli z vedlejších tříd. Bylo to poprvé, co byl uspořádán zvláštní program u příležitosti Světového dne potravin, který spadá na 16. října a při němž si připomínáme lidské právo na potraviny.

Když se sál utišil, začala přednášející svou řeč: „Jmenuji se Myriam. Pocházím z Paraguaye, což je země v Latinské Americe. Přijela jsem sem proto, abych vám něco pověděla o vážném problému, se kterým se potýká nejenom oblast, kde bydlím, ale také mnoho dalších latinskoamerických regionů. Tento problém by se dal zkrátit na pouhá 4 písmena: S-Ó-J-A.“

Myriam vytáhla fotku a ukázala ji posluchačům. Byla na ní krajina z leteckého pohledu. Jedna část zachycovala les, druhá široké pole. Pokračovala: „V regionu, kde žiji, dnes většinu polí pokrývají sójové plantáže. Abychom měli pro pěstování sóji dostatek místa, kácí se průběžně velká část lesů. To samé se děje v Brazílii, v amazonském pralese. Dříve, kdy nás obklopoval les, byly nižší teploty, protože stromy se podílely na odvádění vlhkosti z půdy do ovzduší. Teď ale pozorujeme, že kvůli rozlehlým polím se podnebí otepluje. Nejhorší jsou pro nás ale letadla.“

Letadla? Studenti vypadali zmateně. Jak spolu souvisí letadla a sójové plantáže?

Zajímá Vás, jak příběh skončí? Stáhněte si naší publikaci Menu pro změnu, kde najdete nejen rozuzlení příběhu, ale také otázky k zamyšlení, tipy pro zodpovědnou spotřebu, odkazy na další zdroje a mnohem víc!

---

Problematický trend č. 2:

Globální zvyšování spotřeby masa

Co kdyby něco tak prostého a běžného, jako je maso, bylo v podstatě středobodem všech otázek týkajících se budoucnosti naší planety? Tato záležitost se nám na mysl vkrádá právě teď, kdy jsou ve hře dvě vývojové tendence: první vyplývá ze skutečnosti, že na zeměkouli žije čím dál více lidí. Do roku 2050 nás bude 9 miliard, takže bude nutné, abychom produkovali více potravin. Druhým trendem je, že maso a mléčné výrobky (mléko, sýr, jogurty atd.) se stávají běžnou součástí jídelníčku stále většího množství lidí. Chov dobytka ovšem vyžaduje zapojení mnoha zdrojů. Ve zkratce jde o to, že stále větší množství lidí konzumuje stále více masa a mléka, ovšem zdroje, které máme k dispozici na naší jediné planetě, zůstávají stejné.

Rostoucí spotřeba masa, mléka a mléčných výrobků je obzvláště patrná v zemích, jako je Čína. Největší jedlíky masa ale najdeme v Evropě, ve Spojených státech a v dalších průmyslově vyspělých zemích, kde spotřeba obecně spíše stagnuje.

Chov stále většího množství dobytka před nás klade stoupající množství náročných problémů, souvisejících se zachováním udržitelnosti. Odborníci z OSN považují spotřebu masa za hlavní hybnou sílu, která má na svědomí změnu klimatu, a zároveň je také konzumace a spotřeba masa a mléčných výrobků nezřídka spojována s nadměrným využíváním nebo znečišťováním přírodních zdrojů (vody, půdy, ekosystémů).

Jak se ale vlastně přihodilo, že je konzumace masa pro klima problematičtějším faktorem než například doprava? Důvodem je skutečnost, že zvířata potřebují pro svůj život opravdu hodně půdy. Následkem odlesňování, způsobeného potřebou pěstovat krmné plodiny, jako jsou sójové boby nebo kukuřice, stejně jako kvůli rozšiřování pastvin pro dobytek se do ovzduší dostává obrovské množství oxidu uhličitého. Kromě toho dobytek samotný uvolňuje do ovzduší veliké množství metanu, tj. plynu, který klima otepluje třiadvacetkrát rychleji než oxid uhličitý. Snižování spotřeby masa tedy může být velmi konkrétním krokem ke zmírnění klimatických změn a je také pravděpodobně i krokem jednodušším, než by byla změna celého dopravního systému.

Chcete se dozvědět víc? Stáhněte si naší publikaci Menu pro změnu a objevte příběhy, které se skrývají za naším jídlem!