Příběh
Co se muselo vymačkat na výrobu mého pomerančového džusu?
Žebřík se bořil do země pod tíhou stále většího množství pomerančů, které Eduardo ukládal do pytle. Stál dva metry nad zemí a celé jeho tělo se natahovalo za vzdálenými větvemi, obsypanými lesknoucím se ovocem. Eduardo si jednou rukou odhrnul vlasy z čela. Krůpěje potu mu stékaly po tváři.
Osmnáctiletý Eduardo se vítězoslavně usmíval a z vrcholu žebříku se rozhlížel po pomerančové plantáži. Ačkoliv byla práce namáhavá, dělal ji rád. Od té doby, co se před dvěma lety s matkou přidali k hnutí férového obchodu, se jim život výrazně zlepšil. Mají teď dostatek peněz na pronájem domku a mohou vést důstojný život. Tak tomu ale ještě před pár lety nebylo.
Eduardo si vzpomněl, jak se na obrovské pomerančové plantáži, kde tehdy pracoval, cítil jako ve vězení. Vzpomínka na nehodu byla stále živá. Bylo to v listopadu 2015. Eduardovi horkem silně třeštila hlava. Cítil, jak ho těžký, ovocem naplněný pytel stahuje k zemi a zařezává se mu do ramene. Bylo pět hodin odpoledne. Za dvě hodiny, které zbývaly do konce pracovní doby, měl nasbírat ještě 15 pytlů pomerančů. Pokud by býval nasbíral méně než 60 pytlů za den, mohl být propuštěn. Za každý pytel o váze nejméně 20 kg, dostal jenom 15 centů. Pokud se cena pomerančového džusu snižovala, mohla být někdy odměna dokonce nižší.
Zajímá Vás, jak příběh skončí? Stáhněte si naší publikaci Menu pro změnu, kde najdete nejen rozuzlení příběhu, ale také inspirativní otázky, zodpovědné tipy, další zdroje a mnohem víc!
Dělník z brazilské pomerančové plantáže (photo: Christiliche Initative Romero)
Problematický trend č. 4:
Rostoucí propast mezi producenty a spotřebiteli
Jak velký je podíl námi konzumovaných potravin, o nichž víme, odkud pochází, kdo je zpracoval a za jakých podmínek? Obecný trend napovídá, že toho o producentech našich potravin víme velmi málo (pokud si samozřejmě potraviny neprodukujeme my sami). Propast mezi spotřebiteli a pěstiteli, chovateli a zemědělci a zpracovateli jejich produktů roste. Tento rozdíl je nejenom geografický, ale odráží se i ve skutečnosti, že mezi spotřebiteli a zemědělci, chovateli a pěstiteli působí mnoho prostředníků (zpracovatelé, značky, supermarkety atd.).
Drobná zemědělkyně v Burkina Faso. (photo: Aurèle Destrée)
Jak máme potom vědět, jestli zemědělci nebo zaměstnanci farem za své produkty a za svou práci dostávají férové peníze? V Evropě mnoho zemědělců od své tradiční obživy v zemědělství upouští, protože se jim to nevyplatí. V rozvojových zemích mnohdy malí zemědělci čelí velmi složité situaci, která je může dokonce donutit žít v hladu a chudobě. Pro zemědělské dělníky zaměstnané v odvětví velkopěstitelství (např. banánů, čaje, kakaovníku atd.), jehož produkty jsou určeny na vývoz, může být práce nebezpečná a velmi špatně placená.
Chcete se dozvědět víc? Stáhněte si naší publikaci Menu pro změnu a objevte příběhy, které se skrývají za naším jídlem!
