Jídlo je naší potřebou i radostí. Jeho výběr ovlivňují osobní i kulturní preference.

Podstatně méně si už ale možná uvědomujeme jeho propojenost s lidskými právy. Přitom právo na potraviny je upíránojedné z devíti osob na světě. Potraviny představují do budoucna veliký globální problém: do roku 2050 bude naše planeta muset uživit třikrát větší množství lidí než o století dřív. Potraviny jsou tak něčím mnohem víc, než jen soukromou volbu jednotlivců. Rozhodnutí, která v souvislosti s výrobou a spotřebou potravin děláme, mají už teď přímý nebo nepřímý vliv na klima, na využití zdrojů, jako je voda a půda, na možnost opatřit si dostatek potravin a vést důstojný život bez ohledu na to, kde žijeme.

Potravinářská výroba:

Ne každý jídelníček však zanechává stejnou potravinovou stopu. To, jak pozitivně nebo negativně naše volby související se stravováním ovlivňují ostatní a celou planetu, závisí hlavně na pěti následujících faktorech: co jíme, kolik (čeho) jíme, kolik toho vyplýtváme (vyhodíme), jak bylo naše jídlo vyrobeno a kdo z toho měl prospěch.

Každý z nás má možnost si třikrát denně vybrat potraviny, které více ctí život v nás i kolem nás. Na světě, který obývá 7 miliard lidí, nám může pozitivní a uvážené jednání jednotlivce připadat jako kapka v moři, která nemá v globálním měřítku žádný vliv. Evropské a severoamerické jídelníčky však zanechávají největší ekologickou stopu a jsou spouštěcím impulzem mnoha negativních důsledků pro životní prostředí. V Evropě, obzvláště pak v devíti zemích, které jsou součástí tohoto projektu, však existuje mnoho příkladů, jak spotřebovávat potraviny zodpovědně.

V této sekci webu vás pozveme k objevování toho, jak potraviny formují svět. Každá část objasňuje jeden problematický světový potravinový trend, na nějž je třeba všechny upozornit – od zákonodárců až po širokou veřejnost.

Mezi těchto šest trendů patří: