Zlatá plodina

V jihoamerické Bolívii se velice rychle mění krajina. V místech, kde kdysi zemědělci pěstovali brambory, dýně, pšenici a jiné plodiny a chovali kuřata a prasata, dnes najdeme pouze rozsáhlá pole jediné plodiny: sóji. Dříve živá, rozmanitá, lidmi osídlená krajina je nyní liduprázdná. Lidé byli nahrazeni stroji – velkými traktory či dokonce letadly rozprašujícími pesticidy. Ale na co tolik sóji?

Sdílet

Nekonečné plantáže a řízky

K čemu vlastně potřebujeme tolik sóji? Vysoká produkce sóji souvisí se spotřebou masa! Sója se využívá jako krmivo pro zvířata. Do Evropy se importuje sója z Bolívie – EU je největším dovozcem sójových šrotů jako krmiva pro hospodářská zvířata. V minulosti nebyla sója jako krmivo tak rozšířená, protože zvířata se více pásla venku a jedla zbytky. V dnešním průmyslovém modelu živočišné výroby jsou však zvířata chována uvnitř a krmí se přímo bílkovinami jako je sója, obohacenými o kukuřici a pícniny. Takovým chovům říkáme intenzivní velkochovy. A čím víc masa z intenzivních velkochovů jíme, tím víc stoupá produkce sóji.
1963:
1983:
2013:
2050:
Sdílet

Ohrožený klenot Latinské Ameriky

Bolívie, ale také Paraguay, Argentina a Brazílie navyšují produkci sóji kvůli intenzivním velkochovům po celém světě. To znamená, že v Bolívii je dnes méně rodinných farmářů, klesá produkce základních potravin ke každodenní obživě místních obyvatel, a stoupá průmyslová produkce sóji pro vývoz. Znáte Cerrado? To je druhý největší biom v Brazílii hned po Amazonském pralese a zabírá více než 20 % plochy Brazílie. Sójové plantáže a farmy vyžadují hodně půdy. V sójová pole se proto nepřeměňuje pouze doposud jinak využívaná zemědělská půda – vypalují se také lesy. Amazonský prales a Cerrado se zmenšují. To má obrovský dopad na globální změnu klimatu, protože Amazonie pomáhá regulovat vzorce počasí, a především pak ukládá spoustu CO2.

Amazon
Savana
Sdílet

Rozumějme souvislostem

Průmyslové velkochovy mohou být kdekoliv. Nejsou vázány na půdu a fungují jako uzavřené výrobní cykly. Problém je, že když vyrobíme krmivo na jednom konci světa a zvířata chováme na druhém, zcela tím narušujeme přirozené cykly, které používá většina rodinných farem. Zodpovědný přístup k hospodářství je takový, kde na sebe všechny kroky navazují. Hnůj vyprodukovaný zvířaty se používá k obohacení půdy, na které se pak opět pěstuje krmivo pro zvířata. To však při uzavřené soustavě výrobních cyklů možné není. Průmyslové velkochovy jsou tak zodpovědné za ochuzování půdy, ale také za znečišťování půdy a podzemních vod. Na velkovýrobu masa navíc padne obrovské množství vody. Metoda průmyslových chovů spotřebuje 15 500 litrů vody k výrobě pouhého kilogramu hovězího. Malý bazén plný vody k výrobě 4 steaků? Překvapivé množství, dokud si neuvědomíme, kolik toho za svůj život jedna kráva zkonzumuje: 1 300 kilogramů obilovin a 7 200 kilogramů píce. A k vypěstování takového množství krmiva je opravdu zapotřebí zmíněného množství vody! To není zrovna optimistické – co s tím můžeme dělat?

Sdílet

Buďte v kuchyni kreativní!

Už jsme si řekli, že v bohatých zemích, včetně těch evropských, se zkonzumuje hodně masa. Kdyby všichni obyvatelé planety kopírovali naši spotřebu masa, na Zemi by nebyl dostatek půdy, aby nakrmila celé lidstvo. Ale nejde jen o maso – jde také o všechny ostatní živočišné produkty hospodářských zvířat, jako je mléko, vejce či sýry. První a nejdůležitější krok je uvědomit si, kolik zmíněných potravin vlastně sníme, a zda by některé z nich nešlo nahradit jinými. Znáte recepty, které napovídají, jak vařit bez těchto ingrediencí? Zde je malá ochutnávka:
Podívejte se na kreativní recepty!

Sdílet

Lepší a lokální

Ukázali jsme si, kolik jíme masa a mléčných výrobků. Nyní se naučíme zjišťovat, odkud produkty pocházejí. Byly vyrobeny způsobem šetrným k životnímu prostředí? Pásla se zvířata venku? Dostávala krmivo z lokálně pěstovaných surovin namísto krmiva z Jižní Ameriky? Protože jedině tak omezíme přepravování sóji lodí přes oceán do Evropy, tisíce kilometrů daleko, a zmírníme negativní dopad výroby masa na planetu.

Sdílet

Donoři

European Year for Development
Czech Development Agency

Zvolte jazyk

English Български Hrvatski Français Latviešu Malti polski Română Slovenčina Slovenščina Čeština