Maria Lidón Martrat ze Španělska byla jedním z hostů a řečníků na letošním Menu for Change International Forum. Maria pracuje ve španělské neziskové organizaci nazvané Food Global Justice, která se zabývá zejména tématem potravinové suverenity. Má již více než patnáctileté zkušenosti v oblasti mezinárodní spolupráce. Pracovala například v několika neziskových organizacích ve Střední a Jižní Americe, kde působila jako koordinátor projektů, a byla rovněž součástí advokačních projektů ve Španělsku. V současnosti vede vzdělávací projekt zaměřený na střední školy, jehož cílem je podporovat kritické myšlení v oblasti globálního potravinového systému, zejména skrze zkoumání naší aktuální, lokální reality.

Tématem workshopu, který vedla v rámci Fóra, byl cukr. Cukr je velmi specifickou ingrediencí, kterou většina z nás konzumuje na každodenní bázi. Je všude kolem nás, ve většině produktů, zejména v průmyslově zpracovaných potravinách. Na příkladu cukru je zároveň možné velmi dobře demonstrovat mnoho aspektů potravinového systému a problémů ve společnosti, životním prostředí i lidském zdraví.

Většina lidí si je dobře vědoma zdravotních dopadů konzumace cukru, málokdo si však uvědomuje souvislosti spojené s jeho výrobou. Například co se týče třtinového cukru a pracovních podmínek lidí, kteří jsou v tomto průmyslu zaměstnáni. Cílem jejího workshopu proto bylo tyto souvislosti ukázat učitelům a rovněž jim představit cesty, jak mohou na těchto tématech pracovat se svými studenty.

Globální potravinový systém a jeho problémy jsou jedním z tématů, na které se Lidón již dlouhodobě zaměřuje. Ani v jejjím případě jsme si proto nemohli nechat ujít příležitost, zeptat se na naši otázku: „Jak by se měl podle vás změnit současný potravinový systém, aby se stal udržitelnějším?“

„Na osobní úrovni je z mého pohledu úplně prvním krokem změna našich vlastních vzorců spotřeby. Je jen naší volbou, jaké potraviny kupujeme. A je opravdu důležité zvýšit povědomí lidí o síle, kterou jakožto spotřebitelé mají. Protože tím, co lidé kupují, skutečně vytváří politická rozhodnutí.“

A jak nahlíží Maria na tento problém ze systémové perspektivy?

„Na rovině politické je pak potřeba, abychom se lépe organizovali jakožto občané. Za účelem podněcování politických změn, a to na národní i mezinárodní úrovni. Jeden po druhém jsme schopni změnit naše vzorce spotřeby, ještě důležitější však je, abychom jednali organizovaně, jako skupina, jako komunita. A abychom změny v politice podněcovali prostřednictvím společenských iniciativ. Například odmítáním reklamních praktik potravinových firem. Nebo požadováním změn v oblasti znační potravin či zemědělské politice.“