John Gauci působí jako generální tajemník maltské organizace MOAM (Malta Organic Agriculture Movement), v rámci které se snaží podporovat systém ekologického hospodaření na maltských ostrovech. Zaměřuje se rovněž na oblast lesnictví. Navzdory tomu, že se na Maltě žádné větší lesy nevyskytují, iniciativa, ve které působí, se snaží podorovat alespoň malé lesnické projekty. V neposlední řadě se věnuje také vzdělávání. Učí děti na školách jak zakládat vlastní bio zahrady a také jak využít tyto nově nabyté znalosti v jejich budoucím životě.
John byl na Fórum pozván mimo jiné proto, aby vedl dva workshopy o ekologickém zemědělství. První z nich byl zaměřen spíše teoreticky. John vedl s účastníky diskusi o tom, jak by sami definovali ekologické zemědlěství, jaké regulace stojí v cestě k tomuto způsobu hospodaření, a také o tom, kam dle jejich názoru ekologické zemědělství v současnosti směřuje. Mluvili rovněž o tom, jakými jednoduchými způsoby a metodami je možné implementovat biozemědělství v menším měřítku. Dle Johnových dojmů byli účastníci workshopu v tomto tématu velmi zainteresovaní, sami přínosně přispívali k diskusi o definici ekologického zemědělství a podařilo se jim získat hlubší porozumění celému tomuto konceptu.
Druhý workshop již byl směřován více prakticky. John se snažil účastníkům radit, jak nejlépe založit vlastní školní bio zahradu, jak ji nadesignovat, spravovat, jaké plodiny pro ni zvolit a tak dále. Nejednalo se však pouze o lekci z jeho strany, celá skupina sdílela na workshopu vlastní nápady a vize, o kterých společně diskutovali.
Také Johna jsme se, stejně jako všech ostatních speakrů na Fóru, zeptali na jednu důležitou otázku: „Jak by se měl podle vás změnit současný potravinový systém, aby se stal udržitelnějším?“ A to na dvou úrovních – osobní a systémové (či politické). John měl v odpovědi poměrně jasno.
„Na osobní úrovni bychom měli začít více přemýšlet o našich aktuálních, zažitých vzorcích spotřeby, o způsobech, jakými jídlo přípravujeme i jak jej nakupujeme. Potřebujeme si začít uvědomovat, že jídlo není pouze komoditou, kterou nakupujeme v supermarketu, ale že odněkud pochází, nebo ještě lépe, od někoho. Z velkých, ale i malých produkčních systémů, které obzvláště potřebují být spotřebiteli respektovány. A tím nejlepším způsobem, jak celému procesu produkce potravin porozumět, je samozřejmě vlastní zkušenost – zkusit si vypěstovat jídlo vlastníma rukama.“
A jak to John vidí z vyšší, systémové perspektivy?
„Na politické rovině bychm se měli snažit vytvořit efektivní akční plány, které by dostaly do hry mladé lidi. Měli bychom vytvořit vizi pro příští generace. Sednout si ke stolu, pokusit se odhalit největší aktuální problémy potravinového systému a rovnou pro ně vymyslet řešení. A začít bychom měli od dětí a také platforem, jako je projekt Menu pro změnu a toto Fórum. Protože, za sebe musím říct, že jsem si to velmi užil a rovněž jsem se toho hodně dozvěděl. A myslím si, že už sklízíme plody naší práce v tomto projektu. Abych uvedl příklad, měl jsem možnost potkat skupinu žáků, kteří přišli k nám na školu. Naši studenti jsou starší, mají okolo šestnácti let. A tito mnohem mladší žáci, kteří nás přišli navštívit, měli obrovské vědomosti. Byli schopni nás učit, co to v reálu znamená, být pěstitelem. Jednoduše díky tomu, že si to zkusili sami, na vlastní kůži. I dříve měli nějaký vlastní obrázek o tom, kdo je to farmář, ale díky vlastní zkušenosti hodně změnili svou perspektivu. A jsou nyní, co se týče znalostí o celém potravinovém systému, mnohem uvědomělejší.“
„Věřím, že bychom měli našim dětem rovněž ukazovat, že pro ně zemědělství může být budoucím zaměstnáním. Není to jen o tom vědět, co farmaření je, ale mít na paměti, že se mohou stát jeho součástí. Obecně bychom měli mít v zemědělství více žen a více mladých lidí a snažit se zaujmout různé lidi, s různými mentalitami. Z mého pohledu je to celé hodně o marketingu, o terminologii, kterou používáme. „Budu farmářem.“ – „Ne, budu producentem, to zní lépe.“ Je to o tom, jak budme schopni předat tyto definice našim dětem. Můžeme se k nim odkazovat jako k výzkumníkům, biologům, psychologům… S tím, že stále přispívají k tomu stejnému systému produkce potravin. Měli bychom proto vytvořit nový, moderní způsob, jakým nahlížíme na zemědělství. Tak, aby se stalo pro mladé lidi opět atraktivním.“
