Přinášíme Vám rozhovor se Su-Ming Khoo, lektorkou na Katedře politických věd a sociologie na Národní univerzitě v Irsku, která se zúčastnila mezinárodního Fóra Menu for Change. Ve svém výzkumu se věnuje například lidským právům, alternativní ekonomice, spotřebitelskému aktivismu nebo udržitelnému rozvoji. Rozhovor v angličtině najdete na konci článku.

Tady na fóru diskutujeme o změně pohledu na naše stravování. Co znamená název fóra Menu for Change (Menu pro změnu) pro Vás a jak se promítá do Vaší práce?
Opravdu mě těšilo, že jsem se mohla zúčastnit fóra Menu for Change. Bylo pro mě příležitostí propojit různé obory mé práce. Zapojuji se do debat, výzkumů a do výuky nových směrů udržitelného rozvoje. Přemýšlím o alternativách udržitelného rozvoje a o ekologických důsledcích toho, že si zužujeme na planetě prostor pro sami sebe, pro lidstvo. To všechno je třeba si propojit a zpřístupnit, abychom měli ucelenou představu o potravinovém systému.

Klimatická změna výrazně ovlivňuje zemědělství na planetě. Jak bychom se tomu měli přizpůsobit a jak vylepšit zemědělství?
Svět prochází kritickým obdobím v řadě oblastí. Prostor, kde lidstvo může žít, se zužuje. Zemědělství je klíčová oblast, kde bychom měli změnit naše způsoby práce, způsob, jak jíme. Mělo by nám to umožnit zůstat bezpečné zóně klimatické stability. Existují mezinárodní závazky, které nutí země snižovat emise. Měli bychom se ale zaměřit nejen na skleníkové plyny, také na chemické znečištění a bezpečné dodávky jídla, které umožní, aby všichni lidé byli součástí ekonomiky.

Su-ming Khoo during her lecture.

Su-ming Khoo během své přednášky.

Píšete a přednášíte o právu na jídlo. Co to znamená?
To je oblast, v níž je třeba jednat rychle, kde je třeba zajistit základní ekonomická a sociální práva. Je třeba přemýšlet, jak zajistit dodržování základních lidských práv v dané ekonomické situaci. Je třeba dodržet je tam, kde to lidé potřebují. Právo na jídlo patří k základním lidských právům, které lidé většinou dobře chápou.

Jak toto právo ohrožuje klimatická změna?
Snižuje dostupnost jídla. Ovlivňuje jaké jídlo a v jakém množství se k nám dostane a ke komu. Nejde ale jen o kvantitu, o míru toho, co vypěstujeme. Pokud jídlo někde je, ještě to neznamená, že lidé k němu mají přístup. Je také důležité uvažovat o výživnosti jídla. Dostupnost jídla je stejně důležitá jako dostupnost zdravotní péče. A měla by být dlouhodobá, měli bychom zajistit udržitelnost produkce.

Program OSN Pro výživu a zemědělství (FAO) nedávno vydal zprávu, podle níž bude kolem roku 2050 mnohem víc lidí, než dnes, ohroženo klimatickou změnou. A vybízí kvůli tomu ke změnám zemědělské praxe. Jakou změnu svět potřebuje?
To je opravdu klíčová otázka. Svět potřebuje už teď zásadní změnu. Musí začít přemýšlet o udržitelném zemědělství jinak. Jde o to zajistit, aby každý měl dost jídla, dostatečně výživného. Zpráva FAO o potravinové bezpečnosti propojuje klimatickou změnu se zemědělskou produkcí a potravinovou bezpečností. Je třeba tuto problematiku vidět komplexně, abychom zajistili potravinovou bezpečnost. Je třeba také vzít v úvahu znečištění ovzduší chemickými látkami a zvýšit naše povědomí o pesticidech, které mají například dlouhodobý vliv na snižování biodiverzity. Musíme se postarat o včely, které hynou ve velkých počtech. Pokud vymřou, nedokážou plnit úkoly, ke kterým je potřebujeme. Bez nich nevypěstujeme zeleninu, důležitou složky naší stravy.

Su-Ming Khoo diskutuje s Terezou Čajkovou, koordinátorkou projektu Menu pro změnu.

Su-Ming Khoo diskutuje s Terezou Čajkovou, vedoucí projektu Menu pro změnu.

Jak může každý z nás osobně přispět ke změně jídelníčku v této části světa?
To je vůbec nejdůležitější otázka. Část návrhů, které se na to snaží odpovědět, obsahuje už zmíněná zpráva organizace FAO. Je třeba řešit zmíněné problémy najednou, zaměřit se na hlad i chudobu. Musíme ale také uvažovat o tom, jaký model hospodaření potřebujeme. Měli bychom podporovat zemědělství, které staví na znalostech a sousedských vztazích. Zemědělství, kterému stačí méně emisí skleníkových plynů a méně chemikálií. Měli bychom co nejvíc konzumovat místní potraviny, být v kontaktu s lokálními, drobnými farmáři a také šetřit obaly. Jíst místní potraviny je opravdu užitečná věc pro nás spotřebitele. Také to umožní farmářům umožní žít důstojný život a stavět svou zemědělskou praxi na přírodních, přirozených postupech, které přispívají k lidskému zdraví, biodiverzitě i ke stabilitě klimatu.