Shiba Desor je indická odbornice na životní prostředí. Jako výzkumnice a aktivistka se nejprve starala o ochranu lesů a zapojení místních komunit do péče o ně. V posledních letech se zabývá naším vztahem k jídlu. Nejnověji vydala spolu s dalšími dvěma autorkami knížku o zodpovědné spotřebě věnovanou dětem. V říjnu 2016 byla delegátkou pražského fóra Menu pro změnu, které jsme pořádali…
Rozhovor v angličtině si můžete přehrát na konci článku.
O semenu rostlin mluvíte jako o zázraku, který v sobě skrývá možnost obnovit celou budoucí rostlinu nebo strom, jehož květy se potěšíme, jehož ovoce jíme a pod kterým se schováme. Co dalšího znamená pro Vás?
Semeno rostlin je to začátek života. Je to opravdu zázrak. Skrývá v sobě život a dává nám naději. Osivo je ale také důležitý pro veřejný život. Dává farmářům, zvláště v Indii, nezávislost. Mít pod kontrolou vlastní osivo je velmi podstatné. Diverzita osiva je také velmi velmi důležitá, zvláště v současné situaci klimatické změny, a environmentálních rozdílů, kdy těžko dokážeme předvídat, co bude.
Máme tu před sebou Vaši novou knihu. Co se v ní o osivu píše?
Knihu jsme nazvali Něco k zakousnutí a je určená pro děti. Prostřednictvím komiksových obrázků i jednoduchého textu se v ní se pokoušíme vysvětlit různé aspekty jídla. To, že jídlo má vztah k životnímu prostředí, že se týká ekologické rovnováhy a (sociální) spravedlnosti. Vysvětlujeme v ní třeba, jak důležité jsou banky osiv a proč by farmáři měli pěstovat na svých polích tradiční osivo.
Obal nové knihy Something to chew on.
Jestli to chápu dobře, je také důležité, aby farmáři nemuseli kupovat stále nové a nové osivo. Je to v současné Indii možné?
Myslím, že je. Zemědělství v Indii má různou podobu a někdy ještě vychází z tradičních metod. Osivo se na trhu nekupovalo 7 tisíc let, od počátku zemědělství. Tahle nová forma zemědělství, kdy se semena kupují na trhu, vznikla teprve nedávno. Farmáři se kvůli ní ocitají v dluhové pasti. Někteří semenaří celý život, jiní se k tomu snaží vracet. Vznikají také nové komunitní formy hospodaření, kdy spolu zemědělci sdílejí produkty a tak se snaží zabránit dalším problémům.
Setkáváme se na mezinárodním Fóru Menu pro změnu. Co změna (v našem stravování – pozn. překl.) znamená pro Vás?
Znamená to se zastavit a přemýšlet o tom, jak to, co mám na talíři, souvisí s naší planetou. Jak můj život ovlivňuje životy lidí v jiné části světa a jak jsme všichni navzájem přes jídlo propojeni. To má ekonomické, politické, sociální i ekologické souvislosti.
Shiba Desor v diskusi s učitelkami ze Slovinska.
Pracujete v indické neziskové organizaci, která se jmenuje Kalpavrish. Co její název znamená?
Kalpavrish znamená strom splněných přání, je to mýtický strom, který se postará o všechna naše přání, plní vám sny…
Co by mohlo být takový životodárným stromem nebo silou, pro dnešní zemědělství a potravinové systémy?
Dnešní zemědělství by mělo hlavně respektovat diversitu kultur, různost místních znalostí. Nemělo by nutit farmáře k rychlým řešením, aniž by si o tom mohli předem promluvit, něco se o tom dozvědět. Je důležité zachovat ekologicky udržitelnou a sociálně spravedlivou výrobu potravin. To je jediná cesta, pokud chceme zachovat udržitelný systém…
Shiba Desor během svého workshopu.
Co ve vaší neziskovce plánujete pro příští týdny nebo měsíce?
Vznikli jsme kvůli ochraně životního prostředí. A k ní patří i hledání alternativních postupů k tomu, co považováno za paradigma v ekonomice nebo rozvoji. Pořádáme setkání zemědělců s názvem Vikalp sangam (z hindštiny, Souhra alternativ pozn. překl.) na regionální nebo na celostátní úrovni. Lidé na nich můžou sdílet své zkušenost nebo se zapojit do iniciativ, které jdou dobrým směrem. Před měsícem jsme měli konferenci o alternativní výrobě potravin v kmenovém území Orrisa. Lidé odevšud přijeli a sdíleli své poznatky, byli tam farmáři, lidé, kteří jsou závislí na hospodaření v lesích, dokonce i politikové a vědci. Byla to pro nás velká zkušenost.
To je myslím důležité zvláště v situaci klimatické změny, která mnohé farmy ohrožuje…
Je velmi důležité diskutovat o tom, nejenom s farmáři, ale také se spotřebiteli, kteří si tyto věci uvědomují. Diskutovat je potřeba na všech úrovních, je třeba napravit stav, kdy spolu farmář, výrobce potravin a spotřebitel nemluví. Všichni máme stejnou odpovědnost.
