Škoda vyhazovat

Lidé milují jídlo – nejen kvůli zajištění energie, kterou naše těla potřebují, ale také protože je to často společenská událost – jídlo bývá důležitou součástí oslav a je prostě vynikající. Je tedy docela překvapením, že jedna třetina jídla na světě se až na talíře nikdy nedostane. To představuje neuvěřitelných 1,3 miliard tun jídla! Takové množství potravin by každý rok stačilo k obživě skoro 3 miliard lidí. To téměř čtyřikrát překračuje počet lidí hladovějících na celém světě! Uhádnete, čím plýtváme nejvíce?

Dlouhá cesta z farmy na vidličku

Jak je možné, že k takovému plýtvání dochází? Odpovědi najdeme v celém dodavatelském řetězci potravin. Je jasné, že když hovoříme o jídle, které přijde nazmar, nejsou to jen potraviny, které vyhodíme my spotřebitelé, ale také to, co se neprodá a pak vyhodí v obchodech, co přijde vniveč v restauracích a hotelech a o co přijdou při dodávkách producenti a farmáři. Také je rozdíl ve ztrátách mezi industrializovanými a rozvíjejícími se zeměmi. Lidé v bohatých zemích průměrně vyplýtvají 95 až 115 kg potravin na osobu za rok, kdežto v chudých zemích přijde nazmar průměrně pouze 8 - 11 kg jídla na osobu.

Sklizeň

Zpracování

Distribuce

Prodej

Spotřeba

Skryté zdroje

Nejenže vyhazujeme 1,3 mld. tun potravin, ale ještě překvapivější je, že s tím jde i obrovské množství vody, půdy a energie. „Jak je to možné?“ ptáte se. Tady se musíme zamyslet nad tím, jak se naše potrava produkuje. Pamatujete si dříve zmíněný dodavatelský řetězec potravin? Úplný začátek je na farmě, že? Odtud jde veškerá půda a voda. Všechna ta hnojiva, stroje a doprava – tam je skrytá ta energie. Takže když vyhazujeme jídlo, vyhazujeme s ním také veškeré zdroje potřebné k jeho produkci! Přesně jako u pověstné špičky ledovce – největší problém je naším očím skryt!


Hlad v době plýtvání

Plýtvání potravinami má však širší souvislosti. Hodně potravin, které jíme, se produkuje v zemích, jejichž obyvatelé sami nemají dost jídla. Například většina fazolí pro evropský trh se produkuje v Keni. Keňa je zemí s nedostatkem vody a kvůli farmám, kde se pěstují fazole, není dost vody pro lidi a do škol. Je opravdu smutné, když si člověk uvědomí, že když vyhodíme jídlo, plýtváme tak i vzácnými zdroji. Je až k nevíře, že k největšímu plýtvání dochází v industrializovaných zemích, v nichž sice žije pouhých 15% světové populace, ale jsou zodpovědné za spotřebu většiny světových zdrojů, zejména pak z rozvíjejících se zemí.

Buďte v kuchyni kouzelníkem

Plýtvání potravinami má však širší souvislosti. Hodně potravin, které jíme, se produkuje v zemích, jejichž obyvatelé sami nemají dost jídla. Například většina fazolí pro evropský trh se produkuje v Keni. Keňa je zemí s nedostatkem vody a kvůli farmám, kde se pěstují fazole, není dost vody pro lidi a do škol. Je opravdu smutné, když si člověk uvědomí, že když vyhodíme jídlo, plýtváme tak i vzácnými zdroji. Je až k nevíře, že k největšímu plýtvání dochází v industrializovaných zemích, v nichž sice žije pouhých 15% světové populace, ale jsou zodpovědné za spotřebu většiny světových zdrojů, zejména pak z rozvíjejících se zemí.
Tipy na skladování jídla

Pyramida plýtvání jídlem

Plýtvání jídlem nelze vždy zabránit, takže když už k němu dojde, je nejlepší zkusit jej využít. Existuje něco, čemu se říká pyramida plýtvání jídlem – ukazuje, jak nejlépe nakládat s jídlem, které by se jinak vyhodilo do koše. Dalším používáním jídla různými způsoby můžeme šetřit nejcennější zdroje na světě. Co neprodají farmy, restaurace a supermarkety, může jít potravinovým bankám. A věděli jste, že potravinový odpad se může použít pro zúrodnění půdy nebo k výrobě elektrické energie?
Další nápady pro ty, kdo nechtějí plýtvat

Snížení plýtvání jídlem
Jídlo pro lidi v nouzi
Krmení pro zvířata
Kompostování & 100% obnovitelná energie
Vyhození
Vyhnutí se
Využití

Potravinová banka

Krmivo

Bioplynová stanice

Energie

Kompost

Donoři

European Year for Development
Czech Development Agency

Zvolte jazyk