Když víc znamená míň

Hojnost a rozmanitost potravy je zdánlivě větší než kdy dřív. V obchodech jsme zvyklí na takřka neomezený výběr u všech druhů potravin. Je však rozmanitost opravdu tak velká, jak se zdá? Ne tak docela. Jak víte, máme velké množství supermarketů, a ty potřebují obrovské zásoby stejných výrobků; upřednostňují proto pár konkrétních plodin, které jim zajišťují jednotnou nabídku a snazší skladování a prodej. Počet supermarketů celosvětově roste a nejvíce pak v rozvíjejících se zemích. A všechny supermarkety většinou prodávají to samé. Potraviny tak najdeme sice v různých obalech, ale obsah je identický! Co to znamená pro biodiverzitu?

Zemědělství: přítel, či sok?

Zemědělská výroba hraje podle toho, jak ji provozujeme, dvojí roli. Na jedné straně je hlavním hnacím mechanismem úbytku biodiverzity, na druhé straně však hraje důležitou roli při ochraně zemědělské biodiverzity. Jak je to možné? Vše totiž záleží na typu zemědělství. Prvním z nich je průmyslové zemědělství. To upřednostňuje několik vysoce výnosných odrůd plodin a pěstuje je v obrovských monokulturách, čímž diverzitu snižuje. Druhým typem je agroekologické zemědělství, které naopak dává přednost odolnosti, udržitelnosti a různorodosti, a jako takové k udržení biodiverzity napomáhá. Proč je ale biodiverzita tolik důležitá?

Čím víc, tím líp

To, jaký volíme potravinový systém, má přímý dopad na to, v jakém žijeme světě a jaká nás čeká budoucnost. Přicházíme-li o diverzitu, přicházíme také o zdraví a odolnost. To znamená, že hůře zvládáme reagovat na náhlé změny. Jednou z největších výzev, jíž dnes čelíme, je změna klimatu. Ta má na svědomí velké množství náhlých proměn na naší planetě, jako měnící se vzorce počasí – extrémní projevy počasí jako hurikány, záplavy a sucha jsou stále častější. Monokultury jsou náchylnější nejen k těmto změnám, ale také k různým nemocem a škůdcům. Naopak diverzifikovaná hospodářství jsou vůči takovým hrozbám dostatečně odolná a přežijí je.

Svrchní zemská vrstva

To, jaký typ zemědělství provozujeme, neovlivňuje pouze diverzitu, ale také něco zrovna tak cenného, bez čeho bychom nemohli pěstovat nic. Uhodnete, o co jde? Máme na mysli půdu, a ta se řadí mezi nejvzácnější zdroje na Zemi. Zajímavé, že? Abychom půdu mohli využít k pěstování potravin, musí být zdravá. Navíc tím, že ukládá uhlík ze vzduchu do země, hraje důležitou roli v boji proti změně klimatu. Současné průmyslové zemědělství však nevyužívá půdu správně. Přispívá k její obrovské degradaci a způsobuje erozi, čímž o tento důležitý zdroj velice rychle přicházíme.

Ornice

Spodní půda

Zvětralá mateční hornina

Mateční hornina

Objevujte, ochraňujte a sázejte!

Pamatujete, že o zemědělství jsme se bavili jednak jako o ochránci biodiverzity a jednak jako o hrozbě diverzitě? My všichni však můžeme podpořit typ zemědělství, který ji chrání namísto toho, které ji ničí. Jak na to? Existují organizace, které zachraňují a distribuují tradiční staré odrůdy plodin. Zkuste se po nich poohlédnout a zakoupená semena zasadit, nebo je někomu dát jako originální dárek! Sázení tradičních plodin je nejlepší způsob, jak chránit biodiverzitu. Nebo se můžete ve svém oblíbeném obchodě zkusit zasadit o to, aby prodávali pro váš region tradiční varianty plodin.

Staňte se bankéřem!

Nemáme na mysli finančního bankéře, ale něco mnohem lákavějšího: bankéře se semeny! Můžete si dokonce ve škole založit vlastní semennou banku a vyměňovat a uschovávat staré varianty plodin se spolužáky. Školy ve Slovinsku například provozují své vlastní semenné banky, kde si mohou děti a rodiče semena navzájem vyměňovat. Založit takovou banku je snadné – stačí k tomu jen: krabice, dekorace, které ji trochu zkrášlí, a pak už jen sbíráte tradiční místní semena, pečlivě je označíte a dáte o nich vědět světu!